Zlato, zlato, zlato. - VietnamTravel

Tak tenhle kopec jsem měl koupit :). Ano, a je prý plný zlata. Samozřejmě, že jsem nekoupil. Nebyl drahý, dokonce jsem o koupi i dlouhou dobu přemýšlel. Nakonec zvítězil rozum. Alespoň myslím. Proč? No protože zákon ve Vietnamu je poněkud zvláštní. Jestli dobrý nebo špatný těžko říct.

Tak to je ten zlatý důl ... :)

Tak tenhle kopec jsem měl koupit :). Ano, a je prý plný zlata. Samozřejmě, že jsem nekoupil. Nebyl drahý, dokonce jsem o koupi i dlouhou dobu přemýšlel. Nakonec zvítězil rozum. Alespoň myslím. Proč? No protože zákon ve Vietnamu je poněkud zvláštní. Jestli dobrý nebo špatný těžko říct. Jako cizinec zde nemůžete vlastnit prakticky nic. Dům, pozemek, auto, dokonce ani tu motorku. Nepomůže ani sňatek. Nepomůže ani Svatý Petr. Prostě to tak je a basta. Navíc se zde zákony mění skoro stejně rychle jako počasí. Možná trochu přeháním, ale za jeden týden je všechno jinak. To co ještě před 2-3 dny nebyl problém, dnes problémem je. Vypozoroval jsem, že se to mění podle toho jaký výročí právě probíhá. Když je například nějaký sjezd, nebo výročí Ho Tchi Minha, tak se všechno strašně zpřísní. Když tou dobou zrovna něco potřebujete od nějakého úřadu, máte prostě smůlu. Sám jsem to několikrát poznal na vlasní kůži např. s vízy. To je story na "long time". O tom někdy příště. Ale abych se vrátil zpět ke zlatu. Tady na severu se v lesích ilegálně těží. Legálně taky, ale to ovládá z větší části Austrálie. Navštívil jsem tuto oblast s přítelem, který o sobě říká, že jeho profese je zlatokopectví. Zní to hezky, ale realita je jak už to bývá trochu jiná. Jedná se o neskutečnou dřinu v nepředstavitelném teple a vlhku. Dotěrný komáři a neustálý mrholení to celé završují. Už jen chůze unavuje. Natož ještě pracovat. A pak kopat, kopat, kopat, a vyplachovat, vyplachovat, vyplachovat. A výsledek ? Nula od nuly. Tedy on doufá, že se mu jednou zadaří, a celá jeho rodina už nikdy nebude muset pracovat. Z duše mu to přeji. Ale momentálně celá rodina žije uprostřed lesů, a od rána do noci pracuje a pracuje. Podmínky v jakých žijí jsou triskní. Jejich děti nikdy nepoznají školu. No i tak se zde žije. Možná si řeknete dobrovolně. Možná, ale už jejich rodiče, prarodiče tu žili. Je to těžké. Tihle lidé nic jiného než práci nepoznali. Dokonce ani ve městečku vzdáleném necelých 20km mnozí z nich nebyli.

Vstupy do podzemních šachet.

Přívod vody.

K hledání ať už zlata, a nebo i jiných nerostů, toho moc nepotřebujete. Stačí kopací náčiní, nějaká nádoba na vynášení a voda. A to je problém. Vody je málo. Paradoxně, i když v těchto místech prakticky neustále prší, je zde vody zoufale málo. Můžou si za to ale sami hledači. Neuvědomují si totiž, že když vykácí lesy na kopcích, tak způsobí za prvé erozy, a za druhé prostě les jako přirozený biotop vodu zadržuje. Musí tedy vodu přivádět z větších a větších dálek, což je samozřejmě komplikované. Je to začarovaný kruh. Je to stejné jako kdekoliv jinde na světě. Kdo za to může? Oni, protože kopou, a nebo ti kteří jim nenabídnou jinou práci. Nevím, nemá moc velký smysl o tom polemizovat, protože pravda bude někde uprostřed. Ale ve své podstatě je úplně jedno na čí straně je pravda, protože skutečnost je taková, že dochází (i když zde v "malém") k nevratné likvidaci krajiny, a to je věčná škoda.

Takhle to dopadá...

A nebo takhle...

To byl druhý důvod, proč jsem do toho nešel. A třetí byl ten, že si nedovedu představit, jak bych ty lidičky uhlídal. Přeci jenom zrnka zlata jsou hoooodně malinká. Alespoň ty, co jsem viděl....

Takhle to vypadá v praxi.

Jediné co mají je pár buvolů (na práci)

a pár volně po lese pobíhajících prasat a slepic.

Takže vážený, žádné stěžování, protože lidé se mají jinde mnohem hůře...

Přeji optimismus a úsměv na tváři :) Ahoj...