V novém roce máme za sebou prvních patnáct dní, a já jsem za celou tu dobu nepřidal na web jedinou řádku, žádnou fotku, prostě nic.
Abych se přiznal, tak jsem jednoduše neměl čas. Nečekané pracovní komplikace se mi postarali o zábavu na pěkných pár dní. Pátého ledna mi přijeli první dva klienti. Bez ohledu na to, že denní teploty zřídkakdy překročily 10C, jsme si to užili.
A to doslova.
Já jsem dostal na dva dny teplotu. Vašek to odnesl s virózou a momentálně pobírá antibiotika. Denní teploty jsou opravdu náročné. Prakticky tři týdny se pohybují v rozmezí 6-12C, a to opravdu není mnoho. Z Vašeho pohledu to může vyvolávat lehký úsměv na tváři, ale věřte mi, že když se člověk nemá možnost ani na chvilinku prohřát, není to nic moc. Absence topení, izolací a mnohdy i oken, vykonává své. Na noc si oblékám snad vše co mám. Přes den posedávám u ohýnků, prohřívám se, a popíjím horký čaj. I přesuny na motorce jsou hodně nepříjemné. Celkem příjemná devadesáti kilometrová cesta do Hanoje, se proměňuje na průjezd chladícím boxem.
Předevčírem mi volali z Hanoje, že moje žádost o prodloužení víz se zamítá. Musím dnes narychlo vycestovat a zažádat o víza v některé ze sousedních zemí. S blížícím se koncem lunárního roku (3.2.2011), se ceny letek šplhají k nesmyslným částkám. Zvolil jsem proto opět Laos. Čeká mi více jak šedesát hodin v autobusech během pěti dní. Je to hrůzostrašná představa, ale co nadělám.
Na jednu stranu uvítám o trochu vlídnější počasí, které ve Vientiane (hlavní město Laosu) momentálně panuje. Na druhou stranu musím vše vyřídit co nejrychleji, protože 21.1. mi přijedou nový klienti a 28.1. další. V první polovině února se přesunu (nejspíše na motorkách s Čechy) na jih Vietnamu do Saigonu a dále pak na ostrov Phu Quoc. Tam mi čekají samé příjemné věci. Svatba mého přítele, a pak hlavně moře, koráli a teplo. Pokud čas dovolí, rád bych zajel i na pár dní do Kambodže.
Na závěr přidávám pár fotografií z první české návštěvy v letošním roce.
První překvapení, let měl zpoždění více jak dvě hodiny.
Nebyl jsem však jediný, kdo čekal.
Hanoj - okolí Ho Chi Minh domu.
Hanoj - v pozadí Ho Chi Minh mausoleum.
Mimochodem to jsme také navštívili...
Hanoj - Prezidenský palác.
Hanoj - Chrám literatury.
Noční Hanoj - lampionová ulice.
Hanoj - Tržnice Dong Xuan.
Vašek s manželkou.
Návštěva horského lesa.
I když dlouhou dobu nepršelo, teren byl i tak velmi zajímavý...
Ale to nevadí. Vůbec nic není žádnou překážkou.
Stačí se jen trochu překonat. Rozhodně to stojí za to...
Jedli jsme i různé místní speciality.
A zapíjeli je jak jinak, než rýžovou (v tomto případě kukuřičnou) vodkou.
Byli jsme i několik desítek metrů v podzemí podívat se na těžbu zlata.
Ale navštívili jsme mj. i čajové plantáže.
A prohřívali jsme se kde jen to šlo...
Jeden z nejčastějších pohledů v tuto roční dobu - oheň a prokřehlí přísedící okolo něj.
Hanoj - Jezero Hoa Kiem.
Nakonec jsme první čast cesty přežili ...
Následoval HaLong a následně 5C deštivá SaPa.
Asi tolik v krátkosti k začátku nového roku 2011. Já jsem si byl dnes ráno společně s přítelkyní zahrát banbington, teď jdu na oběd a pak rychle na autobus směr Hanoj a následně LAOS.
Pokud se mi podaří připojit k internetu v Laosu, přidám nějakou tu fotku a pár postřehů.
Nepřipomíná Vám to něco???
Sokolovny a tak...
Huong připravená k zápasu.
Chudák, na fotce ještě netušila, že prohraje...
A nakonec vítěz :) - moje maličkost osobně...
Nashledanou zítra večer o 1000 km jižně ve Vientiane.