Příběh této kobry se odehrál přesně před dvěma týdny. Byl pátek krátce po poledni a slunce jelo na plný pecky.Seděl jsem na terase a apaticky pokuřoval a popíjel čaj. Ani ne metr a půl od místa kde jsem seděl jsem letmo zahlédl za velkým květináčem s orchideí mizející poslední třetinu ocasu hada. Štěstí stálo na mé straně, protože konec ocasu se mě podařilo zachytit. Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat... za plůtkem kterým máme terasu ohraničenou se ve vteřině vztyčil zbytek těla s rozevřenou kápí a typickým chrčivým hlasem. V tu chvíli byla případná další identifikace naprosto zbytečná... Jednalo se o samce kobry. :)
Pak již to celé probíhalo normálně, tzn. hada jsem zpacifikoval se sítí na ryby (nic jiného jsem po ruce neměl) a nakonec chytil. Jenže pak mě napadlo (protože se jednalo opravdu o celkem slušný kousek - 1,7 kg), že bych se s ním mohl vyfotit. Nicméně všichni po obědě spali jako zabitý. Vzbudit manželku s dětmi z terasy při zavřených dveřích a oken nešlo. Dovnitř jsem s hadem taky nechtěl, protože jsem se obával (trochu je za ty roky už přeci jenom znám), aby nedostali při probuzení infarkt. Šel jsem tedy vedle k mámě, aby šla Huong vzbudit. Ta zachovala "naprostý klid". Přesněji začala doslova řvát jako když jí na nože berou, takže jsem byl ušetřený vysvětlování, protože její projev vzbudil všechny a všechno v okruhu 100m. Abych to zkrátil... Po blázinci a hysterii nakonec šla Huong pro foťák. Jenže foťáky mám kvůli ochraně před plísní ve skříňce kde se automaticky drží pouze 40% vlhkost.Skříňku pochopitelně neotevřela... Tak jsem nakonec musel i s kobrou k sobě do pokoje pro foťák. Snažili se fotit obě. Jak žena, tak dcera. Bohužel ani jedné se nepodařilo udělat byť jen jeden blbej rozmazanej snímek. Musel jsem tedy do pokoje ještě jednou pro stativ a nakonec se vyfotit na samospoušť sám. A jak můžete vidět z fotky, po půl hodině snažení to moc nebavilo ani mě, ani kobráka.
PS: původně jsem jí chtěl nechat pro kamaráda Petra, ale připravím mu větší... samici. Takže nakonec všechno dobře dopadlo a co hlavně, byl další důvod k slavnostní večeři s rodinou. A to je celý... :)
