VietnamTravel - Autor

Dneska byl šťastný den.

Přijeli jsme na ostrov Phu Quoc, a mezitím co se klienti koupali, jsem využil volného času a zašel se podívat do džungle. Plahočil jsem se po kamenech hustou vegetací  do kopce, abych viděl opice a zoborožce. Obojí jsem sice nakrátko spatřil, ale co jsem při návratu zpátky k moři nespatřil, byly moje hodinky. Dnes jsme se po třech dnech na pláž vrátili, a tak jsem si celý trip zopakoval... Po třech hodinách hledání jsem hodinky našel. Sláva!!!

FANSIPAN

Dobytí nejvyšší hory Vietnamu - Fansipan 3143 m.n.m.

Popravdě vyjeli jsme tam lanovkou (6km a s převýšením 1500 m), a vyšli sotva pár stovek metrů. Jízda, počasí a výhled naprosto dokonalý! :). Ve srovnání s tím, když jsem na Fansipan šel dvakrát pěšky, to byla procházka růžovým sadem...

"Soudruhu profesore já jsem se chtěl jen na něco zeptat: "Hoří hovno"?

Hoří, a sloní obzvláště... :)

Za řekou je Kambodža.

Pekli jsme buřty, pili pivo, koupali se a stopovali slony... zkrátka parádní den. Překvapení ns nás čekalo krátce před setměním, kdy nás zadržela armáda a následoval více jak hodinový výslech před porotou vedoucího štábu. Nakonec to s trochou štěstí "dobře" dopadlo. V uvozovkách proto, protože jsem u nich zapsaný včetně SPZ a pravděpodobně se na danné místo hodně dlouho nepodívám... :)

Důvod - nelegální vstup do hranočního pásma!

Čtvrtý ročník putování s Milanem a jeho kamarády (od Petra Matyáše jsou hned dvě hodnocení v sekci Od Vás) byl z pohledu vypitého alkoholu zatím nejnáročnější ze všech skupin se kterýma jsem za všechny ty roky po Vietnamu jezdil... :)

Ukotvit loď na korálovém atolu nám dalo celkem zabrat. :)

Ještě jednou děkuji Marii, Honzovi, Zuzce a Vladimírovi za balík s oblečením pro potřebné (a za zelenou košili pro mě...).

Nejprve jsem balík zapomněl při loučení v restauraci, výše jmenovaní balík zanechali s mojí jmenovkou na recepci hotelu. Sice jsem od jejich odjezdu přejížděl přes Danang hned 2x, ale buď jsem spěchal a nebo zapomněl... Napotřetí to (po 2,5 měsících) konečně vyšlo! Obával jsem se že po tak dlouhé době bude dáreček dávno v popelnici, ale naštěstí jsem se mýlil. :)

Takhle jsem byl zvěčněný když jsem fotit tuhle fotku...

Zatím co jsem momentálně u notebooku zabalený do deky, tak před pár týdny jsme si s klienty dělali takovou malou večeří alá táboráček po česku. Teda až na to japonské pivo a vietnské párky. :)

Po krásně prosluněném štědrém dnu, byl naopak 25 prosinec dnem velice chladným, pošmourným a větrným. Návštěva domu (spojená s pitím vodky) u posledních žijících potomků královské rodiny Hmong ve Vietnamu (zbytek rodiny je roztroušen po světě). Díky tomu, že o tomto zajímavém místě není nikde psáno, a protože je ukryto hluboko v kopcích daleko od silnice, si zachovává jedinečnou a autentickou atmosféru.

Jsme na Ha Long a je "krásných" 12C a jemně mží... nádhera, už aby jsme byli alespoň o 1000km víc na jihu! :)

Přeji Vám a všem Vašim blízkým krásný a pohodový štědrý den strávený společně s Vašimi nejbližšími.

Stoupáme stále výš do hor. Přes den je krásný teplo, ovšem po západu slunce klesá teplota hodně nízko...

Kobra - Con rắn hổ mang - 4 metry.

Děkuji Ondřejovi Zárubovi za odvahu při focení, i když se musel hodně přemáhat...:)