Chtěl jsem si opláchnout v říčce zablácené nohy. Omylem jsem však vlezl do koupelny, kde právě jedna stařenka kmene Jarai, prováděla podvečerní hygienu. Během dvou sekund co jsme na sebe vyděšeně hleděli, jsem pořídil tento snímek. Pak jako užovka zmizela někde ve křoví.
Dneska jsme byli na svatbě.
Manželka s dcerou.
Všechno se nepovede.
Moje představa byla taková, že si paní vyfotím jak přichází na cestu s košem na zádech. Jak to nakonec dopadlo, můžete posoudit sami... :). PS: Hlavní je, že se jí fotka líbila.
Ledňáčci.
Jeden z prvních cvičných výcvaků. Foceno z krytu viz. obrázek níže.
Kouřová clona.
Fotili jsme na svatbu, ale paní ze stánku od vedle to moc nezajímalo. Zapálila igeliťáky, a bylo po focení... :)
2.9.1949.
2.9. je ve Vietnamu dnem nezávislosti /2.9.1945/. Takže slavnostní den. Manželka odjela taky někam slavit, a proto jsem dnešní ráno využil k návštěvě Canon servisu. Cestou zpátky jsme se s Lilien zajeli vykoupal. Po tom co jsem se v opravně dozvěděl, bylo vycachtání v tom horku docela fajn.
Převoz.
Asi vůbec nejhorší převoz, který jsem absolvoval. Hluboko v ramenech delty Mekongu jsme zkoušeli vymyslet způsob, jak by se do nově připravovaného kempu dali dopravovat lidé, potraviny a další zavazadla. S velkými obtížemi, ale půjde to... :)
Nečekaná návštěvnice.
Upravuji si takhle v klidu dnešní noci fotky, a najednou mlask, a na rohu notebooku mi přistála rosnička. Leknutím jsem se polil horkým čajem... no nic, alespoň jsem si osvěžil slovník českých sprostých slov.
Můj rybník.
Na zahradě mám svůj vlasní rybník, u kterého jsem si pro zábavu a relaxaci, postavil pevný pozorovací kryt. A takový je z něj výhled.
Ze silničního provozu.
Dnes v noci jsem se vrátil z Da Nang, kam jsem předevčírem narychlo odletěl pomoci jednomu Slovákovi, který v okolí turistického letoviska Hoi An na motocyklu srazil a vážně zranil malé dítě... Chtěl bych tímto všechny upozornit k patřičné obezřetnosti, a k používání zdravého rozumu. Je třeba počítat s tím, že v zemích mimo EU se i zdánlivě banální problémy řeší poněkud komplikovaněji, něž by si člověk mohl myslet. Dovolená se díky podobným případům může velice snadno proměnit doslova v peklo. Myslím si, že vím o čem mluvím, protože tohle nebyl zdaleka první případ, který jsem pomáhal ve Vietnamu řešit. Na snímku můžete vidět, co všechno je na vietnamských silnicích možné, a jak vám okolí pomůže... Je potřeba počítat s tím, že Vám na 99% bohužel nikdo nepomůže!
Restaurace.
Provozování živnosti v oboru pohostinství lze například takto...
Zájezd.
Čtyři stovky hafanů jedou... Jiný kraj, jiný mrav.
Mercedes services.
Jsem se vědom toho, že se svým vozem jsem na tomto místě neměl co dělat... :). Nedalo se jinak. Po 400 km šílených, nezřídka přímo brutálních cestách, si auto žádalo návštěvu u lékaře - naštěstí to odnesl pouze jeden čep a silenblok na nápravě. Probudil jsem majitele, abych za další hodinu, mohl pokračovat posledních 800 km směrem k domovu.
Langur černonohý.
Více jak pět hodin jsem se pokoušel spletí džungle přiblížit do blízkosti rodiny langurů. Když už to vypadalo celkem nadějně, zbystřil mě jeden z jejich hlídačů, a bylo po všem. Celá tlupa rychlostí blesku zmizela v korunách stromů. Povedlo se mi dokumentačně vyfotit jeden snímek, na kterém je krásně vidět, co si o mě sám velký šef myslel... :).
Pozn. Langur černonohý (Pygathrix nigripes) - vietnamsky Chà vá chân đen, je endemitický druh, který je v Červené knize Vietnamu, a na Červeném seznam IUCN a pochopitelně pod ochranou CITES.
Nečekané setkání.
Tuhle malou pracovnici jsem nechtěně překvapil u potoka v těsné blízkosti kambodžské hranice. Pravděpodobně (neuměla vietnamsky) jsem byl první běloch, kterého kdy viděla. Vylekal jsem jí natolik, až jí sekyrka vypadla z ruky. Než jsem se stačil omluvit nechala koš košem, a zmizela zpátky v lese.
S klienty.
V okolí provinčního města Ha Giang jsme strávili jedno dopoledne natáčením dokumentu pro televizi. Byla to docela sranda.
Záložní dopravní prostředek.
Jsme obklíčeni vodou po včerejším dešti, a proto se ke slovu dostala i na naše jachta. PS: Pokud by se chtěl někdo povozit, kotvíme dole pod kopcem u cesty ;).
Děšť.
Zase prší, a hladina stoupá. Jedu přeparkovat auto, dokud je čas. Jinak zítra nikam nejedu...
Děšť.
Zase prší, a hladina stoupá. Jedu přeparkovat auto, dokud je čas. Jinak zítra nikam nejedu...
Silnice.
Když připravuji klienty na všechny možné problémy, které nás mohou cestou potkat, dost často mám pocit, že mi moc nevěří. :) Tady je jeden konkrétní případ z minulého týdne. Takhle nějak to vypadá, když se utrhne kus svahu. To se potom může plánovat co chce, ale v danou chvíli je to jaksi na dvě věci...
