Každoročně při sklizni s údivem sleduji krátké stonky, na kterých visí tyto až třicetikilové plody. Na fotce jsou ve svojí počáteční fázi - velikosti vlašského ořechu. Můžete si všimnout mléka, které při poranění ze stromu vydatně vytéká.
Zatímco já nevím co dřív, jezdím od "čerta k ďáblu"..., a do toho všeho ještě od zítřka začnu běhat po pozemku za bagristou, manželka vyšívá do budoucího domku obraz. Říkala, že jí to bude trvat asi 4 měsíce. Bohužel já tolik času nemám.
PS: Za dva týdny přivezu míchačku a kratochvíle skončí...
Diabetická gangréna.
Tátova noha po více jak měsíci strašných bolestí. S nemocnicí jsou problémy které se nekonečně táhnou. Výsledek čekání je vidět na obrázku - rapidní zhoršení. A teď co s tím? Existje alespoň nějaký lék na utišení bolesti? Vyzkoušel jsem všechny léky co mám, ale nic bohužel nezabírá...
Při výměně proražené gumy mi přiběhl odněkud z kopců helpnout statný pomocník. :) Klobouk dolů před ním, protože za sušenku podával klíče líp než minulý týden moje žena...
Na moc fotkách zvěčněný nejsem, ale čas od času (když jsem dlouho pryč z domova), se pokusím o nějakou tu fotku pro rodinu. Ne pokaždé se povede... Konkrétně v tomto případě jsem si dal moc velké sousto - samospoušť byla rychlejší. Po dvou neúspěšných pokusech jsem to vzdal, protože ve 40°C a v písku se prostě běhat nedá!
Sousedky.
Kdyby bylo alespoň z poloviny takové teplíčko jako bylo před týdnem viz. foto. Bohužel momentálně prší a v bytě je 9°C. V noci bude hůř...
Příprava na nezbytný rituál před novoroční večeří.
Příprava palivového dříví na Nový Rok. Nikdy bych nevěřil tomu, kolik se ho na přípravu Banh Chung spotřebuje :).
Známého pracovní speciál se kterým jezdí každý den do města se zeleninou... Přeji všem příjemný a pohodový vstup do nového pracovního týdne.
Velmi příjemné posezeníčko. Vůbec se nedivím, že má tak "nabito". :)
Velice zřídkakdy, ale když už, tak to stojí za to... :). PS: Je mi jasný, že jsme v tomto směru ještě na hony vzdálený Thajsku. I když v tomto konkrétním případě, co se kilometrů týká, to zase tak daleko nebylo.
Rituál za mrtvého bratra.
Dneska byl pěkný západ slunce a to v tomto ročním období znamená jediné - v noci pěknou kosu!
Zželelo se mi našeho psa jak se každý den klepal zimou. Jednoho rána jsem rozdělal kýbl betonu a pustil se do stavby malé boudy. Ovšem do akce se zapojil táta jako odborný přísedící poradce "pan Lorenc". Dopadlo to tak, že z kýble byla míchačka, a z boudičky přízemní domek. Vsadím se, že jsme jedna z mála rodin ve Vietnamu, která má pro psa boudu. Alespoň v nejbližším okolí zcela určitě. Na moje veledílo se chodí dívat jako na svátost. Taky je docela možný, že chtějí pouze vidět na vlastní oči toho blázna, co to vytnořil... Nicméně ať je to jak je to, od pondělí začínám vybírat vstupné!
Strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) a vosa na banánu.
Ráno mi vzbudilo osvěžujících 6°C. Tolik bylo uvnitř. Venku bylo sice jasno, zato ještě o dva stupínky méně. Osobně se téhle kytce divím, že se na to kvetení v takový "kose" nevybodne!
