VietnamTravel - Fotomomenty

Na stejném principu jako kdysi u nás v Evropě pracovaly mlýny, či dnešní vodní elektrárny, jsou postavena také zavlažovací kola. Využitím energie z vodního toku je naprosto geniální nápad, který je navíc zadarmo. V případě vietn. zavlažovacích kol se zároveň jedná (i když se to možná nezdá) o řemeslnický skvost. Na jejich výrobu není použit jediný hřebík, drát, dokonce ani plastová trubka. Vše je vyjma středové hřídele (kmen stromu) postaveno na bázi bambusu, různých druhů lián a floémů (lýka). Velmi zajímavě je řešený systém eliminace vybrací, na kterém je krásně vidět univerzálnost (pružnost a tuhost) bambusu. Kola nejsou nikterak malá. Konkrétně tohle má svůj střed 3,5 m nad hladinou řeky

Před malou chvílí jsem na int. rádiu doposlouchal rozhovor s pánem, který je v ČR považován za nejlepšího stavitele vyhlídkových věží. Po tom, co všechno jsem se z jeho úst dozvěděl, a co musí taková vyhlídková věž splňovat, napadlo mě, co by asi řekl na tuhle naší  vietnamskou vyhlídkovou věž... :).

Pro všechny z Vás, co se mě ptáte jak jak se zotavuje tchán. Jeho stav je v rámci možností uspokojivý. Částečně je to možná dáno tím, že mu Huong každý druhý den provádí desinfekci. PS: Berle které dovezla rodina Karla Hirše, stojí tam, kam jsme je první den postavili! Respektive jednou na nich táta poskočil a následoval docela slušný pád ze schodů. Pád byl zároveň definitivním koncem jeho aktivitám... :)

Včera v podvečer slavnostně dorazil technik na opravu internetu. Přísahal, že to bude fungovat, ale bohužel se trochu spletl - internet leze jako šnek. Není se čemu divit, když se podíváte na "prasárnu", kterou předvedl při zapojování routeru, modemu a rozvodu kabelů... :) Pozn. Žlutý a smotaný zaizolovaný černý kabel je moje práce. O zbytek se postaral kolega servisák. Mohli by jsme spojit síly, a založit firmu... :) :)

Dneska jsme se pustili do obnovení naší nové čajové plantáže, protože některý z keřů dosahují výšky více jak dvou metrů. Takže do jedné ruky klacek proti hadům a pytel na čajové lístky, a do druhé mačetu a prosekávat ... Rád bych, aby koncem podzimu (nejpozději na jaře) byla první sklizeň. :)

Počkejte až se jim do ruky dostanou pořádný motorky... :)

Dodatek k následující fotce. Do pracovního týmu jsem zapomněl zmínit Lili, která měla hlídat motokolo. O tom, že dělala všechno ostatní než hlídání, se nemá cenu rozepisovat. :)

A je to tady znova, letošní druhé kolo... Pro ty z Vás, co nepoznají . Nejedná se o teroristu, nýbrž o mojí ženu Huong. V pozadí je tchyně, a stín v pravém dolním rohu patří švagrové. Takže je vlastně na fotce kompletní sestava :).

PS: Všimněte si prosím mého nápadu v podobě nevyužitých chirurgických rukavic (původně určených k ošetřování tátovo nohy).

Plnit si byť i ty sebemenší sny, je super. Včera jsem si právě jeden takový splnil - stal jsem se majitelem loďky :). Konečně budeme moci jezdit, aniž bychom byli tlačeni časem a místem. Bohužel ještě musím pořešit nějakým způsobem dopravu. Převáželi jsme loď z Hanoje ke mě domů na autě, a bylo to celkem zajímavý. Ráno jsme podnikli první výlet po jezeře, a byla to paráda... :). Na fotce je přítel, parťák, a v neposlední řadě velký znalec přírody, Hung. Zaměstnanec hanojské univerzity, se kterým společně podnikám většinu tripů do vietnamské přírody.

Polní test nových šatiček, cestou do lesa pro vodu, dopadl dobře. Vydržely, akorát potřebují trochu vyprat :). Pro zajímavost, cena celého kompletu jeden dolar.

No nekup to... ;).

Malé pokračování ze verejšího dne (viz. následující foto).

Při obědě si Lili všimla pod postelí (jí se na zemi, takže je pod postel dobře vidět) hada. Nakonec se z jednoho jedince, vyklubali minimálně tři. Dva se mi podařilo odchytit, třetí je tu ještě někde s námi... jo léto se blíží! Jedná se z největší pravděpodobností o zástupce rodu Rhabdophis subminiatus, kterých je momentálně poměrně dost.  Možná jim nahrává i počasí, protože dobrý měsíc teploty neklesají ani v noci pod 32°C. Dokonce předevčírem bylo v půl jedné v noci 37,6°C. Nejhorší na tom všem je, že jsme dva měsíce bez vody, a prakticky každý druhý den bez proudu - nejdou ventilátory, a to je peklo...

Fotka z dneška. Odhaďovali jsme naše políčka před novou satbou rýže. Naštěstí tentokrát nebyl žádný jeďák...

Já s úlovkem. O příběhu ohledně odchytu si můžete přečíst tady - příspěvek z 25.6.2014.

Odchyt stonohy. O příběhu ohledně odchytu si můžete přečíst tady - příspěvek z 25.6.2014.

Odpoledne jsem se vrátil z horského lesa, kde jsme se tři dny pokoušeli najít endemické žabky rodu Theloderma corticale. Bylo to krásné, ale hodně náročné - viz. fotka. Přivezl jsem si domů kromě šrámů, seštípaného těla, a také  jsem chudší o nějaký ten ml krve (pijavice), hlavně mnoho zážitků a fotek. Až se trochu zmotořím, tak se pokusím vše přiblížit a shrnout v článku. A to hlavní na závěr. Žáby jsme ani na druhý pokus nenašli. Což je na jednu stranu dobře, protože máme důvod se na místo minimálně jednou vrátit... :)

Konečně je na další čtyři měsíce dobojováno... sláva!

Odpolední svačina na našem novém pozemku.

Manželka, švagrová a její dvě děti. Naše Lili není vidět, protože je někde na průzkumu v té zelené spleti. Když jsem se podíval na tuhle fotku, tak jsem si uvědomil, že budu muset asi posekat zahradu... Jenom nemám motorovou pilu.

Za dvě hodiny vyrážíme na moře. Je teplo, a voda bez vln s velmi dobrou viditelností. Co víc si přát! Našim cílem jsou  Žraloci spanilý (Carcharhinus amblyrhynchos). Tak uvidíme... :)

Asi takhle nějak vypadá výhled z prvního pointu pracně vytvářené stezky v korunách stromů. Na pozdrav před odletem Vám všem mává trochu rozmazaný Pseudonemophas versteegii - krásný modro-bílý tesařík. :)

Někde u kambodžských hranic, jsem pomáhal zatlačit motorku, které se nechtělo do kopečka. Ono se to nezdá, ale v jednom koši může být naložený až metrák. Schválně jestli poznáte o jaké ovoce se jedná? Správně je to mango. :)

 
 
Powered by Phoca Gallery