Na zahradě mám svůj vlasní rybník, u kterého jsem si pro zábavu a relaxaci, postavil pevný pozorovací kryt. A takový je z něj výhled.
Ze silničního provozu.
Dnes v noci jsem se vrátil z Da Nang, kam jsem předevčírem narychlo odletěl pomoci jednomu Slovákovi, který v okolí turistického letoviska Hoi An na motocyklu srazil a vážně zranil malé dítě... Chtěl bych tímto všechny upozornit k patřičné obezřetnosti, a k používání zdravého rozumu. Je třeba počítat s tím, že v zemích mimo EU se i zdánlivě banální problémy řeší poněkud komplikovaněji, něž by si člověk mohl myslet. Dovolená se díky podobným případům může velice snadno proměnit doslova v peklo. Myslím si, že vím o čem mluvím, protože tohle nebyl zdaleka první případ, který jsem pomáhal ve Vietnamu řešit. Na snímku můžete vidět, co všechno je na vietnamských silnicích možné, a jak vám okolí pomůže... Je potřeba počítat s tím, že Vám na 99% bohužel nikdo nepomůže!
Restaurace.
Provozování živnosti v oboru pohostinství lze například takto...
Zájezd.
Čtyři stovky hafanů jedou... Jiný kraj, jiný mrav.
Mercedes services.
Jsem se vědom toho, že se svým vozem jsem na tomto místě neměl co dělat... :). Nedalo se jinak. Po 400 km šílených, nezřídka přímo brutálních cestách, si auto žádalo návštěvu u lékaře - naštěstí to odnesl pouze jeden čep a silenblok na nápravě. Probudil jsem majitele, abych za další hodinu, mohl pokračovat posledních 800 km směrem k domovu.
Langur černonohý.
Více jak pět hodin jsem se pokoušel spletí džungle přiblížit do blízkosti rodiny langurů. Když už to vypadalo celkem nadějně, zbystřil mě jeden z jejich hlídačů, a bylo po všem. Celá tlupa rychlostí blesku zmizela v korunách stromů. Povedlo se mi dokumentačně vyfotit jeden snímek, na kterém je krásně vidět, co si o mě sám velký šef myslel... :).
Pozn. Langur černonohý (Pygathrix nigripes) - vietnamsky Chà vá chân đen, je endemitický druh, který je v Červené knize Vietnamu, a na Červeném seznam IUCN a pochopitelně pod ochranou CITES.
Nečekané setkání.
Tuhle malou pracovnici jsem nechtěně překvapil u potoka v těsné blízkosti kambodžské hranice. Pravděpodobně (neuměla vietnamsky) jsem byl první běloch, kterého kdy viděla. Vylekal jsem jí natolik, až jí sekyrka vypadla z ruky. Než jsem se stačil omluvit nechala koš košem, a zmizela zpátky v lese.
S klienty.
V okolí provinčního města Ha Giang jsme strávili jedno dopoledne natáčením dokumentu pro televizi. Byla to docela sranda.
Záložní dopravní prostředek.
Jsme obklíčeni vodou po včerejším dešti, a proto se ke slovu dostala i na naše jachta. PS: Pokud by se chtěl někdo povozit, kotvíme dole pod kopcem u cesty ;).
Děšť.
Zase prší, a hladina stoupá. Jedu přeparkovat auto, dokud je čas. Jinak zítra nikam nejedu...
Děšť.
Zase prší, a hladina stoupá. Jedu přeparkovat auto, dokud je čas. Jinak zítra nikam nejedu...
Silnice.
Když připravuji klienty na všechny možné problémy, které nás mohou cestou potkat, dost často mám pocit, že mi moc nevěří. :) Tady je jeden konkrétní případ z minulého týdne. Takhle nějak to vypadá, když se utrhne kus svahu. To se potom může plánovat co chce, ale v danou chvíli je to jaksi na dvě věci...
Kudlanka.
Uplakaná holčička.
Trochu sprchlo.
V noci na dnešek pršelo, a tady můžete vidět výsledek. Abych mohl pořídit tyto snímky, musel jsem čekat až do odpoledne, kdy hladina trochu opadla, a dalo se jet i jinak než pouze na loďce.
Trochu sprchlo.
V noci na dnešek pršelo, a tady můžete vidět výsledek. Abych mohl pořídit tyto snímky, musel jsem čekat až do odpoledne, kdy hladina trochu opadla, a dalo se jet i jinak než pouze na loďce.
Na rybách.
Už třetí den stavíme garáž (spíše přístřešek). Všechno pěkně ručně, což je dost náročné, protože je tady v posledních dnech dost velké teplo (>38C ve stínu). Dneska ráno jsme si pod záminkou rybaření, zašli trochu zablbnout na řeku. Jasně, že jsme nic neulovili, ale byla sranda :).
Strašilka.
Jedna ze strašilek, která mi kromě svého zbarvení, zaujala hlavně smarogdovou kapičkou. Nevíte náhodou někdo proč to dělá? Jedná se o sebeobranu?
Dudek na plotě.
Internet, respektive všechny fotogalerie, jsou momentálně plné dudků. Abych nebyl pozadu, tak musím taky jednoho přidat. Foceno dneska cestou domů... :).
Sláva, konečně nové SPZ.
Po měsíci šíleného ježdění (jen na registraci jsme byli s autem 6x), uplácení, poštovního přeposílání, papírování a všelijakých křiváren, jsme konečně přepsali auto. Máme přidělené nové SPZ, a na předním skle dvě platné nálepky. :) Opravdu jsem za to moc rád a spadl mi velký kámen ze srdce, protože jsem už ani nedoufal, že to do konce měsíce stihneme. To by znamenalo jediné - pronájem auta s řidičem na měsíc, což bych nezaplatil. PS: Radost mám z toho, že v SPZ je číslice 49, čehož se Vietnamci bojí jako čert kříže. Snad to bude platit i pro policii :).
