Dneska jsme se pustili do obnovení naší nové čajové plantáže, protože některý z keřů dosahují výšky více jak dvou metrů. Takže do jedné ruky klacek proti hadům a pytel na čajové lístky, a do druhé mačetu a prosekávat ... Rád bych, aby koncem podzimu (nejpozději na jaře) byla první sklizeň. :)
Počkejte až se jim do ruky dostanou pořádný motorky... :)
Dodatek k následující fotce. Do pracovního týmu jsem zapomněl zmínit Lili, která měla hlídat motokolo. O tom, že dělala všechno ostatní než hlídání, se nemá cenu rozepisovat. :)
A je to tady znova, letošní druhé kolo... Pro ty z Vás, co nepoznají . Nejedná se o teroristu, nýbrž o mojí ženu Huong. V pozadí je tchyně, a stín v pravém dolním rohu patří švagrové. Takže je vlastně na fotce kompletní sestava :).
PS: Všimněte si prosím mého nápadu v podobě nevyužitých chirurgických rukavic (původně určených k ošetřování tátovo nohy).
Plnit si byť i ty sebemenší sny, je super. Včera jsem si právě jeden takový splnil - stal jsem se majitelem loďky :). Konečně budeme moci jezdit, aniž bychom byli tlačeni časem a místem. Bohužel ještě musím pořešit nějakým způsobem dopravu. Převáželi jsme loď z Hanoje ke mě domů na autě, a bylo to celkem zajímavý. Ráno jsme podnikli první výlet po jezeře, a byla to paráda... :). Na fotce je přítel, parťák, a v neposlední řadě velký znalec přírody, Hung. Zaměstnanec hanojské univerzity, se kterým společně podnikám většinu tripů do vietnamské přírody.
Polní test nových šatiček, cestou do lesa pro vodu, dopadl dobře. Vydržely, akorát potřebují trochu vyprat :). Pro zajímavost, cena celého kompletu jeden dolar.
No nekup to... ;).
Malé pokračování ze verejšího dne (viz. následující foto).
Při obědě si Lili všimla pod postelí (jí se na zemi, takže je pod postel dobře vidět) hada. Nakonec se z jednoho jedince, vyklubali minimálně tři. Dva se mi podařilo odchytit, třetí je tu ještě někde s námi... jo léto se blíží! Jedná se z největší pravděpodobností o zástupce rodu Rhabdophis subminiatus, kterých je momentálně poměrně dost. Možná jim nahrává i počasí, protože dobrý měsíc teploty neklesají ani v noci pod 32°C. Dokonce předevčírem bylo v půl jedné v noci 37,6°C. Nejhorší na tom všem je, že jsme dva měsíce bez vody, a prakticky každý druhý den bez proudu - nejdou ventilátory, a to je peklo...
Fotka z dneška. Odhaďovali jsme naše políčka před novou satbou rýže. Naštěstí tentokrát nebyl žádný jeďák...
Já s úlovkem. O příběhu ohledně odchytu si můžete přečíst tady - příspěvek z 25.6.2014.
Odchyt stonohy. O příběhu ohledně odchytu si můžete přečíst tady - příspěvek z 25.6.2014.
Odpoledne jsem se vrátil z horského lesa, kde jsme se tři dny pokoušeli najít endemické žabky rodu Theloderma corticale. Bylo to krásné, ale hodně náročné - viz. fotka. Přivezl jsem si domů kromě šrámů, seštípaného těla, a také jsem chudší o nějaký ten ml krve (pijavice), hlavně mnoho zážitků a fotek. Až se trochu zmotořím, tak se pokusím vše přiblížit a shrnout v článku. A to hlavní na závěr. Žáby jsme ani na druhý pokus nenašli. Což je na jednu stranu dobře, protože máme důvod se na místo minimálně jednou vrátit... :)
Konečně je na další čtyři měsíce dobojováno... sláva!
Odpolední svačina na našem novém pozemku.
Manželka, švagrová a její dvě děti. Naše Lili není vidět, protože je někde na průzkumu v té zelené spleti. Když jsem se podíval na tuhle fotku, tak jsem si uvědomil, že budu muset asi posekat zahradu... Jenom nemám motorovou pilu.
Za dvě hodiny vyrážíme na moře. Je teplo, a voda bez vln s velmi dobrou viditelností. Co víc si přát! Našim cílem jsou Žraloci spanilý (Carcharhinus amblyrhynchos). Tak uvidíme... :)
Asi takhle nějak vypadá výhled z prvního pointu pracně vytvářené stezky v korunách stromů. Na pozdrav před odletem Vám všem mává trochu rozmazaný Pseudonemophas versteegii - krásný modro-bílý tesařík. :)
Někde u kambodžských hranic, jsem pomáhal zatlačit motorku, které se nechtělo do kopečka. Ono se to nezdá, ale v jednom koši může být naložený až metrák. Schválně jestli poznáte o jaké ovoce se jedná? Správně je to mango. :)
Rýže.
Od 5.30 hod. s hodinovou pauzou na oběd, až do 21 hod. na poli. Ve čtyřech lidech jsme sklidili dobrých třičtvrtě hektaru. Manželka s tchyní řezala a vázala, a já se švagrem jsme otepi vynášeli na vahadlech tak 300m na cestu. Pak přijela pojízdná mlátička, do které se musí všechno co člověk za celý den vynosil zase naházet, pak lopatou napytlovat, a na motorkách svozit domů. Kdo si nevyzkoušel brodit se v tom horku po kolena v bahně a na rameni přitom mít naloženo cca 50kg, si jen těžko dovede představit, co je to za šílenou dřinu... Nicméně 23 pytlů je doma, a následující 2-4 dny (záleží na počasí) se bude dosušovat. Momentálně si leduju klíční kost, a už se nemůžu dočkat, až dosušíme a vyrazíme na druhou polovinu...
Ráno jsem zjistil, že mi ty svině potkani rozkousali moje božihodový kalhoty! Za tři dny musím na pohřeb, a tak mi nezbývalo než navštívit dvorního švadleňáka. Nechci předbíhat, ale kam se hrabe Valentino... :)
Jednou za dva, tři měsíce se max. na 5 minut změní světlo do červena. Dneska se tak stalo, a tak jsme se pokusili s Lilien zvěčnit... :). Na fotce to není tolik vidět, ale je to opravdu až kýčovitý. Prý to je znamení, že přijde vítr a s ním déšť... uvidíme. Déšť potřebujeme jako sůl, protože voda definitivně došla, a vedra neustupují. Dobré dva týdny nedělám nic jiného, než nosím skoro kilometr vodu z džungle. A to je hrůza! :)
