Z posledního putování s Karlem Hiršem a jeho rodinou, s nimiž jsem jel již potřetí. Byl to vážně bezva trip navíc doplněný o pionýrské kulinářství. :)
Na dnešek v noci jsem rozepsal článek a upravil cca 40 fotek.... ;).
"Soudruhu profesore já jsem se chtěl jen na něco zeptat: "Hoří hovno"?
Hoří, a sloní obzvláště... :)
Něco pro milovníky motýlů. :)
Úspěšně jsme zakončili 23 denní trip společnou večeří u nás doma.
Včera byl parádní den - fantastická příroda! No a dneska máme před sebou minimálně stejně krásný den... užíváme si!
Jedna z mnoha párty konkrétně v tomto případě za absence elektrického produ někde v lesích u kambodžských hranic.
Na návštěvě u lidí etnické menšiny BaNa.
Máme nakoupené zásoby a vyrážíme směr hory a džungle.
Pod vodopádem.
Byl to hukot... :)
Dneska byl fakt pěkný den. Koupání, slunění... ale především studené pivo s grilováním krevet a olihní u kamenů dole na pláži... :)
Na slonech na samé hranici s kambodžou.
Byl to krásný den spojený s koupáním, grilováním a co hlavně, v překrásné přírodě bez lidí...
Trochu jsme se zahrabali v poušti.
Štěstí bylo, že se nám podařilo auto po velkých bojích z písku vysvobodit, protože si nedovedu představit táhnout se pouští s kufry... :)
Včera jsme byli (v těsné blízkosti laosko-vitnamské hranice) zastaveni vojenskou kontrolou. Zároveň jsme byli požádáni o odvoz jednoho z vojáků na posádku. Po cca 5km jízdy v mracích 1000m.n.m, dešti, a s telotou 17C zabouchal vojín na střechu. Poděkoval, a s rychlostí blesku zmizel i se třemi bágly v kopcích neprostupné džungle...
Za všechny ty roky co jsem ve Vietnamu jsem teprvé podruhé uviděl duhu. Shodou okolností jako v prvém případě nad mořem. Ale "co čert nechtěl" právě když jsem se kochal a snažil se vymyslet nějaký zajímavý záběr, přišla na Leonu (klientka) akutní potřeba spojená se zažívám... Duha musela jít stranou a následoval dostih v hledání vhodného kousku soukromí což v přeplném Vietnamu není zrovna snadný úkol. :) Naštěstí všechno dobře dopadlo a nakonec i fotku duhy mám.... :)
Tři týdny putování napříč Vietnamem utekly jako voda. Počasí nám přálo a po celou dobu byla velká sranda a hlavně pohoda... Nyní mám před sebou zrychlený přesun do Hanoe, kde na mě za šest dní čekají tři "staronový" klienti se kterými pojedu sever Vietnamu a Laos.... :)
Ještě jednou děkuji Marii, Honzovi, Zuzce a Vladimírovi za balík s oblečením pro potřebné (a za zelenou košili pro mě...).
Nejprve jsem balík zapomněl při loučení v restauraci, výše jmenovaní balík zanechali s mojí jmenovkou na recepci hotelu. Sice jsem od jejich odjezdu přejížděl přes Danang hned 2x, ale buď jsem spěchal a nebo zapomněl... Napotřetí to (po 2,5 měsících) konečně vyšlo! Obával jsem se že po tak dlouhé době bude dáreček dávno v popelnici, ale naštěstí jsem se mýlil. :)
Pro představu...
Ono se snadno řekne jezdit po Vietnamu. Obnáší to ovšem mnoho rizik. Namátkou zmíním sebebanálnější problém na autě. Absence opraven znamená jediné - rozebrat auto a jet pro díly do krajského města (v lepším případě). A to je otázkou několika dnů... :)
Dneska končí oficiální tři dny svátků nového roku - TET.
Krátke shrnutí oněch třech dnů. První den jsem strávil pojídáním prášků, protože mě začal bolet zub, který mj. pobolívá dodnes. Druhý den se nesl ve znamení návštěv. Kolečko s početnou rodinou po ještě početnějších příbuzných tzn. 6x stejné novoroční jídlo a vodka. Při večerním návratu domů odešla na autě vodní pumpa a na ní přišroubovaná vrtule prosekla chladič. Ještě v noci jsem jel v 7°C na motorce 130km (a to samé zpátky) pro náhradní díly. Dneska úspěšná oprava auta na zahradě a zítra ráno do práce - na letiště pro klienty. Je fakt že jsem se nenudil! :)
Dopoledne na dílně, a odpoledne jsem jel 150km pro bratry Huong. Kdybych býval věděl co mě čekál, tak jsem fakt nejel! Auto narvané k prasknutí, 9 lidí a na střeše dva stromy...
PS: Už aby ten Tet skončil. Za ty roky mám alergii na ".... je Tet nejde to, stojí to pětkrát tolik" atd..
