Plovoucí primitivní pracovní ponton.
Neviděl jsem snad jedinou řeku, či říčku, ze které by se netěžil písek. Plovoucí pontony s vrčícími motory, ukrajující metr po metru břehy řek. To je obrázek, který je k vidění z téměř každého mostu. Snad úplně nejmarkantnější pohled je k vidění na Rudé řece přímo v Hanoi. Tam může turista na jednom z mnoha mostů spatřit vše v jednom. Jak samotnou těžbu, tak nespočet přeplněných lodí, které písek posléze odvážejí.
Rudá řeka - Hanoi
Jedna z těch menších nákladních lodí na Rudé řece.
A další dvě.
V odlehlejších místech se těžba provádí taktéž, ale poněkud primitivněji.
V čem se oba případy podobají, tak to je vytrvalost. Sedm dní v týdnu, sedm nocí v týdnu. Pracuje se neustále. To se samozřejmě nemůže nepodepsat jak na vzhledu krajiny, tak na korytu řeky samotném. V místech kde plavoucí stroj zaparkuje a začne pracovat, je za pár dní všechno jinak. Jednak se řeka v daném místě (díky odkopáváním břehů) rozšíří, a za druhé se v samotném toku objeví nespočet ostrůvků. Ty tvoří převážně kameny a sediment, který vzniká jako odpadní produkt při těžbě.
Loď se zakotví lany ke břehu a může se začít.
Nejdůležitější část.
Tohle rypadlo za pár minut začne ukrajovat první kilogramy pískovce.
A to je on.
Smradlavý, hlučný a kouřící dieselový motor.
Druhý z motorů.
S emisemi jsou na tom oba dva naprosto shodně.
Tenhle ale narozdíl od toho předchozího, čerpá vodu z řeky určenou k proplachování.
Kapitán, mistr, a možná i spolumajitel lodě osobně.
Náčelník v detailu.
A tady jako správný šef.
Odpočívající a snící.
Dnes se můžete podívat na jeden takový plovoucí stroj při práci.