Půlroční oslava - VietnamTravel

Vietnam, Čína, Kambodža, Laos, ale i další asijské země používají· kromě celosvětově používaného gregoriánského kalendáře také Čínský lunární kalendář. Správně bych to měl spíše napsat obráceně, protože lunární kalendář je na prvním místě. Od něho se odvíjí prakticky vše. Veškeré svátky, náboženské zvyky apod. Dokonce i horoskop. Konkrétně tady na to mají takovou brožurku, v níž se dozvíte co Vás v daný den (dokonce i hodinu) čeká. Možná Vám to přijde úsměvné, ale bez těchto informací ve Vietnamu neudělá nikdo nic. Uvedu jeden příklad.

Chtěl jsem stavět udírnu. Bohužel byl ale zrovna podle brožurky špatný termín. První kladný den měl být až za dva týdny. Protože mi tlačil čas, snažil jsem se přemluvit někoho, kdo by mi udírnu postavil dříve. Ať jsem se snažil jak jsem se snažil, nikoho jsem nenašel. Nepomohly ani peníze. A to už je co říct. Nezbylo mi nic jiného, než čekat.

Byl jsem tenkrát hodně neznalý věci. Dnes podobné věci částečně chápu. Možná ne zcela, ale každopádně se je snažím respektovat.

Čínský kalendář

Odborná literatura uvádí následující popis:

Nejnižší jednotkou lunárního kalendáře je lunární den, což je doba mezi dvěma kulminacemi měsíce, na Zemi reprezentována například periodou přílivu a odlivu. Trvá 24 hodin, 50 minut a 28 vteřin.

Základní jednotkou lunárního kalendáře není ale den, nýbrž lunární rok.

Čínský tradiční systém se snaží skloubit lunární a solární cyklus. Aby se vyrovnal rozdíl mezi rokem lunárním a solárním, dochází ke vkládání třináctého přestupného měsíce. Počátek roku je pohyblivý, záleží, kdy vstoupí Slunce do souhvězdí Vodnáře.

Každému roku je v kalendáři přiřazeno jedno z dvanácti znamení čínského zvěrokruhu. Periodicky se tak opakuje rok myši, buvola, tygra, králíka, draka, hada, koně, ovce, opice, kohouta, psa a vepře. Tato dvanáctiletá perioda se ještě kombinuje s pětiletou periodou, kdy se střídají elementy (kov, voda, dřevo, oheň, země) a dvouletou periodou, kdy se střídá náboj (Yang a Yin). Každý zrozenec je pak ovlivněn čínským znamením roku, elementem roku, nábojem roku, ale i čínským znamením dvouhodiny ve které se narodil.

Laicky řečeno vietnamský lunární Nový rok - Tết Nguyên đán je pohyblivý svátek, který se slaví mezi 21. lednem a 20. Únorem. Lunární nový rok začíná, když je měsíc v novu.

Letos připadlo datum lunárního nového roku na čtrnáctého února. Shodou okolností na svátek všech zamilovaných – na svatého Valentýna.

Rok 2010 je lunárním rokem 4708, což je rok tygra a dřeva. Tygr je symbolem síly, odvahy a energie.

Včera (23.8.2010) byl podle lunární kalendáře dnem svátečním. Bylo tomu přesně na den šest měsíců od prvého dne lunárního nového roku.

A jak taková oslava probíhá?

Žádné velké ovace nečekejte. Všichni lidé ve Vietnamu sice tento den oslavují, ale jedná se spíše o uctění památky zesnulých, společný oběd a večeři. Vše se odehrává výhradně v rodiném kruhu.

Následující fotografie možná napoví více.

Omluvte prosím katastrofální kvalitu snímků. Foceno Iphone

Vše začíná přípravou oltáře předků.

Každý přinese papírový dárek v podobě

uniformy, bot, klobouku, obleku... a především falešných papírových peněz.

Vše se speciálně vyrábí pro podobné příležitosti.

Ke každému dárku se přiloží vlastnoručně napsané a podepsané přání.

Oltáři se obětuje také zelenina, jídlo, a pití.

Předci se musí řádně pohostit.

Dárky se položí pod oltář, který je povětšinou přidělaný na zdi.

Nemohou chybět květiny,

a bánh chưng.

Jedná se o čtvercový koláč o rozměrech asi dvacet krát dvacet centimetrů uvařený z lepkavé rýže, plněný fazolemi, tučným vepřovým masem a zabalený do velkých zelených banánových listů převázaných tenkými naštípanými bambusovými třískami. Příprava koláče je složitá a hlavně časově velmi náročná.

Je nutné jej vařit více než 10 hod.

V neposlední řadě nesmí chybět silný zelený čaj z provincie Thai Nguyen.

Čaj z naší provincie Thai Nguyen (cca 70km2) je považován za nejlepší čaj z celého Vietnamu.

Mohu potvrdit. Je skutečně výborný.

Vše je připraveno.

Včetně všemožných specialit, které mohou předkům přinést potěšení ( cigarety, vodka, sušenky ...) a nepostradatelný podnos s ovocem.

Ovoce má nezastupitelnou funkci. Tradice praví, že pět druhů ovoce má být vkusně uspořádáno na podnos (mâm ngũ quả) a umístěno na oltář předků, kde plní nejen estetickou, ale i duchovní funkci. Podle východní filozofie má číslo pět zvláštní význam. V kosmu se nalézá pět různých základních prvků: kov, dřevo, voda, oheň a země; vietnamská společnost zná pět buddhistických zákazů, pět základních ctností podle konfuciánské morálky, lidé odlišují pět směrů (vlevo, nahoře, uprostřed, vpravo, dole), pět světových stran (východ, jih, střed, západ, sever), pět barev (zelená/modrá, červená, žlutá, bílá, černá), pět chutí (kyselá, hořká, sladká, ostrá, slaná). Proto i ovocných druhů na podnosu je právě pět; symbolizují hojnost, dostatek a dobrou sklizeň. Obvykle se jedná o banán (chuối), ovoce nazývané Buddhova ruka (phật thủ), grep (bưởi), anona (na) a kumkvaty (quất), kaki (churma, hồng), jablka (táo), meloun (dưa hấu), pomeranče (cam) a mnoho dalších.