Dva roky uplynuly jako voda a již potřetí jsem měl tu čest potkat se s kompletní rodinou Karla Hirše.
Letošní ročník našeho společného putování po Vietnamu jsme pojali trochu netradičně. První týden (delta Mekongu až po pouštní oblast Phan Thiet) probíhal klasickým způsobem. Na zbývajících 16 dní za námi přiletěla moje žena Huong s dcerou Lili. Hlavním důvodem příletu Huong, opomenuli za ty roky vytvořený přátelský vztah, bylo vaření. Možná trochu silné slovo. Spíše se jednalo o jakousi vietnamskou formu trampingu.
Bylo nás tedy celkem sedm.
Aby toho nebylo málo, vezli jsme sebou navíc dvě velké tašky (dobrých 25kg) použitého zimního oblečení z ČR pro chudé děti etnických menšin.
Pozn. K tomuto tématu se za tři týdny vrátím mnohem podrobněji.
V pouštní oblasti jsme dva dny víceméně relaxovali u moře a přitom vymýšleli plán dalšího našeho putování. Nápad s vařením jsme domluvili až po příletu, a tím pádem s kulinářským vybavením mého auta (nůž a mačeta) by jsme moc parády nenadělali. Nezbývalo nic jiného, než dokoupit alespoň základní věci. Za 60 USD jsme v malém obchodním domě vybavili kompletní kuchyni - malý propanbutanový vařič, pánev, kastrol, sedm misek, hůlky, rohož, kanystry na vodu a dalších pár drobností. Zároveň jsme doplnili zásoby vody, potravin a hlavně piva. Nic nebránilo tomu, abychom se vydali do kopců náhorní plošiny Dak Lak. Dále jsme pokračovali na sever džunglí při kambodžsko - laoské hranici do oblasti největšího krasového systému na světě. Trip jsme zakončili na Halong Bay. Poslední den jsme strávili sušením promočeného oblečení (bylo celou dobu na střeše auta) u nás doma v Thai Nguyen.
Tolik v kostce o místech které jsme navštívili.
Nicméně za 23 dnů jsme projeli pěkný kousek Vietnamu. Konkrétně něco málo přes 6t km. Jak jsem se již zmínil navštívili jsme nepřeberné množství míst, poznali mnoho nových lidí a to včetně rodin etnických menšin. Krom toho jsme také ochutnali pěknou řádku exotických jídel. Namátkou mohu zmínit např. želvu či potkana. Koupali jsme se v řekách džunglí, vodopádech, jezerech a pochopitelně v moři. Díky tomu že jsme si každý den vařili, navštěvovali jsme zapadlé tržnice, které byli pro Evropana plné novými druhy zeleniny, koření, trav, ryb a masa.
No a pokud Hiršovi dávali pozor, odvezli si sebou zpátky do Čech i něco málo ze samotného kulinářství. :) Trénovali jsme totiž každý den. Přesněji řečeno všichni se aktivně podíleli na přípravě jídla. Dokonce i malá Lili se zapojovala. Vyjma mě! Já jsem si vzal na bedra úkol nejtěžší. Každé ráno shánět led do lednic a vyhledávat ideální a zajímavá místa pro vaření. Zároveň jsem během samotného vaření dělal technický dozor. Pravda s pivem v ruce, ale i tak to byla zodpovědná a mnohdy nedoceněná funkce. Když už jsem u toho piva, tak toho jsme s Karlem za tři týdny vypili dobrých pár kartonů.
Počasí nám víceméně celou dobu přálo. Pouze jedno odpoledne jsme v džungli měli tu čest s pravým tropickým deštěm.
Pokud bych měl letošní trip krátce shrnout, tak z mého pohledu se vydařil. Jak to viděli Hiršovi zatím nevím. Snad se brzy dočkáme odpovědi v sekci Reakce od Vás. :)
Karle, Jitko, Terezko a Kájo díky za Váš čas a za dva roky opět naviděnou!
Na závěr nesmím zapomenout pochválit stařičkou Toyotu, která šlapala bez sebemenšího zaváhání od startu v Saigonu až do cíle na letišti v Hanoi.
Více fotografií najdete zde.