Posledních několik dní jsem strávil na jihu Vietnamu. Nic ani v nejmenším nenasvědčovalo tomu, že se blíží vánoce. Teplota přes 30C, všechno zelené, plné květů a zpívajících ptáků.
Člověk by si řekl, že tohle je ideální stav pro zimní období. Ano, skutečně tohle je ideální stav, nicméně dnes je štědrý den.
Včera jsem se vrátil zpátky na sever, kde sice není takové teplo, ale kde i tak jsem v triku, a na nohou mám žabky. Trochu komické ve srovnání s tím, co se mi honí hlavou. Když píši tyhle řádky, představuji si stromeček, ozdoby, bramborový salát a všechno ostatní, co k vánocům patří. Vzpomínám na své nejbližší a tak trochu mi slzí oči. Lhal bych, kdybych napsal, že na mě nedolehla úzkost štědrého dne. Je to den, který si přeje člověk trávit v kruhu nejbližších.
Nejsem výjimkou. I když jsem více jak 12000km od České Republiky, jsem svým srdcem s Vámi.
Tímto bych velice rád celé své rodině, svým blízkým, ale i všem ostatním lidem popřál klidné, a ničím nerušené vánoční svátky.
Tohle je dům, ve kterém píši dnešní věty, a ve kterém strávím i dnešní noc.
Vánoční atmosféru to moc nevzbuzuje, co myslíte? :)