Někdy se člověk nestačí divit...Tohle jsou suvereně nejdražší "obyčejné" gumovky (vyjma různých speciálek, jako je neoprenová úprava apod.), které jsem kdy viděl. Odmyslíte-li si tři nuly, máte cenu v Kč. Foceno na letišti v Da Nang. PS: Pro průměrnou ženu pracující na poli, se jejich cena rovná více jak třem měsíčním platům.
Hoi An.
Jedna fotečka "pro zahřátí" z raního trhu v Hoi An.Dopíjím kafe a hurá na letiště, protože za čtyři hodiny vyzvedávám nové klienty o 1500 km severněji v Hanoi na letišti.
Vodka se sršní.
Chutnala stejně, jako každá jiná (až na ty sršány, ty byli fakt hnusný). Popili jsme několik skleniček, a byla sranda...
Pět vojáků - šest pušek.
Sportovní rybář.
Ryby se dají lovit různě. Klasický způsob, který známe z našich rybníků a řek (háček s návnadou), se ve Vietnamu moc nepraktikuje. Na řece, loví malé rybky, například i takto - harpunou.
QL1 - hlavní tah z Hanoe na Saigon.
Občas to bývá s orientací (zvolit správný jízdní pruh), trochu složitější....
Vypalování.
Nejsem si jistý, jestli je tento způsob likvidace sojové slámy tím nejlepším řešením, nicméně podobný obrázek je v tomto ročním období k vidění každodenně.
Vladimír Iljič Lenin.
Jediná socha tohoto pána, kterou jsem ve Vietnamu viděl...
Mausoleum.
Včera ráno mi měli Aeroflotem přiletět nový klienti. Nepřiletěli. V Moskvě všechny lety kvůli sněhové kalamitě, zrušili. Snad přiletí dneska odpoledne přes Bangkok... Volný čas jsem trávil procházením večerní Hanoe, a sem tam něco jsem cvaknul...
Slepičí pařáty.
SONY NEX 5N, E 18-200/3.5-6.3 OSS, f5, ISO 3200.
Svítilka (Pirops intricata).
Jméno Svítilka je odvozeno od toho, že špička jejího nosu (cca velikosti hlavičky zápalky), v noci svítí.Ovšem nevím přesně za jakých okolností, protože jsem to na vlastní oči bohužel ještě neviděl. Vietnamci jim říkají sloníci...
Krajina.
Odsud už je to do Laosu, "co by kamenem", dohodil.
Valentýn.
Dnes večer jsem společně s manželkou zajel do města, abychom "oslavili" Valentýn. Oslava je v uvozovkách proto, protože se jednalo přímo o velkolepou oslavu - já jsem měl kafe, a Huong jogurt :). Překvapení na nás čekalo po příjezdu domů, když se z pod sedadla mojí motorky začaly ozývat hladové žaludky myších holátek. Holata s námi nechtěně ( teda asi, protože byla ještě slepá), jela na výlet. PS: Byl to jejich první, a zároveň poslední výlet...
Mlha, vlhko a lezavá zima.
Tak takhle nějak by se dalo stručně popsat počasí posledních deseti dní.
Rituál - pití čaje.
Dnešní večeře.
Litr vodky (hnědá barva proto, prtože je v ní medvědí krev) ve dvou. To se to bude spát... Vodka je rýžová (nepálená), prasečí střeva, kachní vejce s embryem těsně před vylíhnutím, rozsekané kuře, drůbky, tofu, dva druhy nudlí, a hromada bylinek.
Tanečnice.
Foceno na jedné z akcí, které probíhali v rámci prvního ročníku mezinárdního čajového festivalu v Thai Nguyen.
Po deseti dnech opět doma.
A když už jsem dneska v tom vkládání fotek tak aktivní, tak přidám ještě jednu (poslední)... Takhle byla Lili "celá bez sebe radostí", když jsem se vrátil po deseti dnech domů... :)
Vodopád za barákem.
A z toho nekonečného, tři dny trvajícího deštíku, už máme kousek za barákem slušný vodopádek :).
Housenky.
Naivně jsem se domníval, že je doba vegetačního klidu. Asi není... Dneska jsme uřízli větev co zasahovala do cesty, a nestačil jsem se divit. Plocha větve sotva dva m2 na svých listech ukrývala desítky, možná stovky housenek. Několik kousků jsem posbíral, a pro Vaší představu, zdokumentoval. :) PS: Ovšem o jaký druh se jedná, nemám nejmenší tušení...
