S touhle žábou jsem se "vytrápil". Jsou dny (zvláště pak krátce po dešti), kdy je žabí skřek tak silný, že není slyšet vlasního slova. Většina žab vydává +- podobné zvuky, ale jen jedna bučí... Trvalo mi týdny než jsem přišel na to, která to je... Už to vím, je to Prarosnička indická. Žabka velikosti sotva 10 cm. :).
Lilien.
Tapeta, chcete-li wallpaper, kterou jsem byl "donucen" vytvořit pro manželčin nový Ipad 3. :)
Cestou z kukuřičného pole.
Název snímku, má svoje opodstatnění. Plahočit se za fotkou do příkrých srázů s políčky, hraničí mnohdy s hazardem...
Modelky na pláži.
Pro následujících čtrnáct dní poslední fotka, na které je moře... :).
Gekon obrovský (Gekko gecko).
Pro všechny, kteří se mi ptají, když muvíme po Skype "...co tě to tam nad hlavou štěká?" Konečně se mi onoho štěkajícího gekona podařilo vyfotit. Vídám ho sice pravidelně každý den, ale světla je na focení pokaždé hrozně málo. Včera se poprvé odvážil zajít si pro můru do naší kuchyně. Celkem zajímavá je u tohoto tvorečka jedna věc. Začal jsem ho před několika měsíci krmit, a zakázal jsem všem mojim sousedům ho odlovit (dávají je, jak jinak, než do vodky). Gekon si pomalu tak zvykl, že dneska už slyší na zavolání, a nehne se z naší terasy. Je to až neuvěřitelné, jak může být gekon takhle inteligentní. Možná je to dáno tím že se dožívají v zajetí až 15 let (standartně kolem 10 let). Bohužel ještě Ta ké nemá manželku, ale jedna už se přes týden ozývá z parku. Uvidíme... Ve vietnamštině se jmenuje Tắc kè, právě pro jeho štěkavé zvuky (ta-ké, ta-ké).
Po vakcíně.
Koncem srpna jsme měli jet s Lili na vakcínu, ale protože měla tou dobou zarděnky, byli jsme dneska. Foto po návratu domů před jedím ze dvou "vanových" jezírek na naší nově zbudované zahradě. :)
Hoa Vien.
Jedna ze tří českých restaurací Hoa Vien, které jsou ve Vietnamu - Hanoi, Saigon, Mui Ne. Dnes jsem tam byl s rodinkou na českém obědě. Dali jsme si klobásu, bramboráky, česnečku a Bayerische Schweinshaxe. :). PS: Pivo vaří údajně českým postupem (je opravdu dobré), a i prostředí je typicky České ;)...
Ostrůvek.
Podle internetu máte v Čechách celkem teplo. Kdyby přeci jenom byla někomu zima, tak jedna fotečka pro zahřátí. Před půl hodinou jsem se vrátil domů. Bylo to super, ale hrozně moc problémů - povolení, pak další a další, vojáci, policie atd. ... PS: Hlavní je, že pro příště už vím jak na to, protože to opravdu stojí za tu námahu ;).
Pomník před kostelem.
Cestou na jih, jsem fotil mj. i kostely, kaple a různé kříže u cest. Kostely jsou ve Vietnamu skutečně zajímavé stavby - od podobných jaké známe z Evropy, až po trochu více bizardní... Pravdou je, že čím je člověk jižněji, tím více svatostánků přibývá. Nabízejí se dvě možnosti. Buď je v jižním Vietnamu více křesťanů, a nebo se křesťanství za doby vlivu Američanů na jižní část země, pokoušelo zapustit hlubší kořeny... Jsem však na jihu příliš krátce na to, abych dovedl posoudit, která varianta je správná.
Mimikry.
Najít místo kde lepoještěr tráví noc, je víceméně velká náhoda.
Neznámý had.
Nevíte náhodou někdo, co je tohle za hada? Je to za poslední tři dny už druhý, kterého jsme měli v bytě. Tehle si to proti mě štrádoval z koupelny před deseti minutami (jedna hodina po půlnoci). Nedají si pokoj, ani v noci... :) Tohle by měl být dospělí jedinec o velikosti užovky. Místní se tohoto druhu pekelně bojí. Podle zdejšího vietnamského (spíše hovorového) názvu, mi to Google nenajde.
Majík Ke Ga v 5.15 hod.
Před několika dny jsem jel ráno fotit maják při východu slunce. Můj plán byl jednoduchý - slunce vyjde z poza majáku. Jenže slunce na mé plány nebralo žádné ohledy, a vynořilo se z moře naprosto někde jinde...
Motýlí námluvy.
Zatímco samička dlouhé minuty nehnutě sedí a dělá drahoty, sameček se může umávat k smrti. Několikrát jsem byl svědkem motýlích námluv, ale pokaždé se odehrávaly v příšeří nějakého keře. Bohužel ani dnešek nebyl výjimkou... Není se čemu divit, asi chtějí mít také svoje soukromí....
Rybáři.
Na téhle fotce je vidět, jak dokáží vlny řybářům čas od času komplikovat "život".
Rybáři.
Včera ráno jsem po třetí hodině ranní popojel několik málo kilometrů, abych se pokusil vyfotit maják při svítání. Vylezl jsem na skálu, a čekal na slunce. Po necelé půlhodině se sice začala obloha barvit do ruda, ale naprosto někde jinde... :) No nic, chybička se vloudila.... :) Tak jsem alespoň fotil rybáře, vracející se z nočního lovu. Na téhle fotografii je moře klidné, ale o kousek vedle (viz. druhé foto - Rybáři podruhé), tomu bylo naprosto jinak. Jakoby se nejednalo o stejné moře...
Duha.
Nejsem si úplně na sto procent jistý, ale nevybavuji si, že bych ve Vietnamu někdy předtím viděl duhu... ale byla krásná :).
Úplněk.
Potápějící se loď.
V sobotu, krátce po poledni, jsem byl svědkem potápějící se lodi. Viděl jsem to na vlastní oči poprvé, a musím uznat, že to byla rychlost. Podařilo se jí dostat skoro až ke břehu, ale stejně to bohužel nebylo nic platné... Za rok se k ní budeme potápět...
Lepoještěr a mravenec.
Na dnešek jsem nějak nemohl usnout. Abych ukrátil čas, díval jsem se na naše fotbalové vystoupení s Ruskem. Po jeho shlédnutí jsem na další spánek neměl ani pomyšlení... :( Krátce po rozednění jsem se šel projít po pláži, a cestou zpátky jsem vyfotil tuhle samičku, která mi nevím proč, předvedla zajímavou pózu. Ten mravenec na její hlavě se nedal odbýt, a tak jsem ho musel vyfotit taky...
