V průběhu prosince jsme navštívili hned několik kostelů a prakticky ve všech byl v různé fázi rozpracovanosti betlém. Tohle je jeden z nich ve městě Danang. Tento betlém mě zaujmul tím, že v něm je skoro všechno, na co si člověk vzpomene. Od ježíška, přes žirafu, nějakého jelena až po sněhuláky. Jediné co mi chybělo byl Santa, sobí spřežení a hlavně dárky... Tak jsem fotku trochu poupravil. :)
Mám za sebou další měsíc nepřetržité práce a několik skupin klientů... :) Byl to pro mě sice trochu náročný, ale za to velmi příjemě strávený čas. Potkal jsem se po letech se "starými" známými, kteří již u mě několikrát v minulosti byli. Užili jsme mnoho srandy a navštívili nepřeberné množství zajímavých míst. Namátkou několik málo krátkých videí... ostatní najdete buď na mém FB, INSTAGRAMU či na You Tube kanálu.
Za slony...
Central Higlands...
Hoi An
Za malou chvíli odjíždím pro auto do Hanoje a krátce po poledni na letiště pro nové klienty. Domů se opět vrátím až těsně před vánočními svátky.
Vzhledem k tonu, že budu často několik dní mimo signál, prosím předem za shovívavost s mými odpověďmi na Vaše dotazy.
Předevčírem v noci jsem se vrátil po měsíci a půl na tři dny domů. Zítra dopoledne snad bude opravené auto a odpoledne vyzvedávám nové klienty... Vyrážíme za novým dobrodružstvím směr jižní Vietnam.
Pár krátkých shorts z posledního měsíce a půl. Pozn. více na mém Facebooku či Instangramu.
Úspěšně jsme zvládli jeden den drobného mrholení... :) Akorát klimatizace trochu chyběla!
Průjezd krasovou jeskyní
Strávili jsme celé jedno dopoledne na svatbě etnické menšiny Dao Do.
V neposlední řadě jsme oslavili jedny narozeniny.
Do konce října jsem na cestách s klienty.
Já se snad zblázním... Když jsem jel před necelými 14 dny v noci za synem do nemocnice, nejel jsem v autě sám. Jel se mnou také jeden z potkanů ve ventilátoru klimatizace, který po celou dobu jízdy dělal pod palubovkou slušný rachot. Za dvě hodiny strávené v nemocnici potkan z auta nevyběhl a tak jel se mnou zpátky domů. Následně si ještě jednou tu samou trasu tam a zpět zopakoval. Ráno jsem vyndal a vyčistil ventilátor. Vyjma listí, igelitek a všemožného dalšího brodelu jsem ve ventilátoru našel jednu 500t VND (cca 500 Kč) bankovku. Dobrý, alespoň jsem to v tom vedru nedělal zadarmo... Tři dny poté jsem slyšel při jízdě jemné pískání. Musel jsem rozebrat část auta, abych se k potkaním mláďatům vůbec nějak dostal. Dopadlo to dobře. Našel jsem je, zlikvidoval, a auto dal do původního stavu. Předevčírem, když jsem chtěl zajet na výměnu oleje a výměnu brzdových destiček jsem zjistil, že v autě nefunguje skoro nic. Dokonce ani klakson! Na dílně jsem požádal o opravu nefunkční elektroinstalace a kompletní vyčištění od všudypřítomného myšího smradu. Krom toho, že našli další nové hnízdo (viz. video) vzali vyčištění doslovně. Nenapadlo je nic chytřejšího než vyčistit a rozebrat půlku motoru. Skvělé!!! Výsledek je takový, že po dvou dnech jsem auto dneska ve 21 hod. dovezl horko těžko domů. Cuká, škube, nejede. A to mám být popozítří dopoledne o tisíc kilometrů jižněji pro klienty... Znamená to jet v časných raních hodinách do Hanoe a auto dát nějak do kupy. Když všechno klapne, zítra odpoledne vyrážím na 30 hodinový maraton.
Už se nemůžu dočkat!
Štěstí je, že následující dva tripy (6 týdnů) jedu s kamarády, kteří se mnou jedou již poněkolikáté! :)
Pokud by měl někdo chuť a čas (ten hlavně), může se podívat na dva díly dokumentu od Jiřího Novotného, který natočil koncem v listopadu 2022 při naší společné cestě po severním Vietnamu. A pro ty z vás co se mnou na severu někdy v minulosti byli, to může být příjemné oživení vzpomínek... :)
https://vietnamtravel.cz/galerie/prezentace
20.9. krátce po 21 hod. byla žena s dětmi ještě na návštěvě, zátímco já už ležel v posteli. Zvenku slyším křik Lili, že Danny dostal cihlou po hlavě, má díru v hlavě a všude samá krev. Skočil jsem do auta a vyrazil. Cestou jsem nabral švagrovou zatímco žena s Dannym a sousedkou již jeli do nemocnice taxíkem. Chvíli trvalo než jsme je našli (přeci jenom je to hodně velká nemocnice). Danny již ležel s ofáčovanou hlavou na pohovce a procedůry spojené s papíry probíhaly v plném proudu. Následoval přesun na druhou stranu špitálu na rengen, a pak zase zpátky bludištěm chodeb na šití. Myslel jsem si, že pojedeme zpátky všichni domů, ale doktoři nařídili dvě noci v nemocnici na pozorování. Bohužel již bylo kolem půlnoci, a nebylo žádné volné lůžko. Pouze přistýlka. Danny usnul a já odvezl ženu domů převléct (měla všechno od krve) a nafasovat všechny nezbytnosti pro pobyt v nemocnici. Druhý den už byl Danny naštěstí OK. Dneska přijeli domů a Danny si užívá... Dostal peníze od všech členů rodiny, a další dárky v podobě bombonů, mlíček atd. které mu celý den nosí sousedi z ulice. :)
Pozn. Poučen od personálu nemocnice z minula, že není dobré aby se fotky nemocnice někde publikovali, jsem vyfotil jen pár ilustračních . A to hlavně proto, aby pro ty co to zajímá se mohli podívat jak to na takovém běžním pokoji vypadá a kolik je tam lidí... :)
Před týdnem jsem příjel na tři týdny domů. Bohužel jsem před odjezdem zapoměl vytáhnout PC ze zásuvky, a to se o několik dní později ukázalo jako velká chyba. Přišla bouřka, shořel zdroj a odpálil se monitor. Týden jsem díky tomu nedělal víceméně nic jiného než řešil počítač. Dneska naštěstí už zase všechno funguje a od zítřka budu moci konečně vyřizovat resty, kterých se poslední týden nashromáždilo celkem dost.
Jedna příhoda z cesty. Před odjezdem na sever se skupinou klientů jsem na autě pro jistotu nechal vyměnit palivové čerpadlo (občas při startování vynechávalo). Jeli jsme pár dnů a všechno bylo OK. Až do doby, než jsme zastavili někde "na konci světa" v jedné z etnických osad. Následně nastartuji motor, ten běží na volnoběh v pořádku, ale když chci přidat plyn, nechce se mu do otáček. Čtyřicet ve stínu, tři lidi v autě, v džungli hodinu jízdy od města... Paráda. Půl hodiny jsem poskakoval v motorovém prostoru a marně se snažil najít závadu. To zaujalo jednoho z domorodců, který odložil motyku, uvázal buvola a přišel poradit. Bohužel pro mě, jazykem Dao umím sotva pár zdvořilostních frází a na zdraví. Nicméně i kdybych uměl, tak se obávám, že v danou chvíli by mi to bylo stejně na dvě věci... Naštěstí mě napadlo přepnout motor na druhou palivovou nádrž. Zázrak! Auto se dalo do pohybu. Dojeli jsme do provinčního města, kde mám známého opraváře. Řekl že asi čerpadlo. Jediné o čem jsem byl na sto procent přesnědčený že to není, tak to bylo nové čerpadlo. Po hodině rozebírání jsme se konečně k čerpadlu prokousali. Moje 100% přesvědčení se ukázalo jako jeden velký omyl. Bylo to čerpadlo. U nás v dílně kde více jak deset let opravuji nedal mechanik na čerpadlo filtr. No a aby toho nebylo málo, tak ještě nedal jeden šroub na ochrané víko. Do nádrže šel prach a další nečistoty, které následně čerpadlo zadřelo. To je tak když člověk jeden den na dílně nedělá hlídače a drába... Všechno nakonec dobře dopadlo jen díky tomu, že měl kamarád čerpadlo v šuplíku. Po necelých dvou hodinách strávených na dílně jsme mohli z vesela pokračovat za dalším dobrodružstvím. :)
S posledním skupinou jsem byl ve středním a částečně jižním Vietnamu. Tam už auto jelo tak, jak Landcruisery jezdí - parádně!
Opět plaveme. V neděli ráno začalo pršet a lilo až do večera...
Vietnamský VinFast a jeden z jeho modelů elektroautomobilů v akci...
V sobotu rodinný výlet do Hanoe. Dostal jsem nápad, že by jsme se mohli kouknout také do ZOO. Kdysi před mnoha lety jsem zoologickou zahradu jednou navštívil a byl jsem zvědavý co se změnilo. Kromě desítek kolotočů a dalších atrakcí se bohužel nezměnilo vůbec nic. Uvidíme jaký bude posun za dalších deset let... :)
Vstupní brána do ZOO.
Při poslední cestě se nám stala na autě hodně nemilá věc. Posledních necelých 900 km jsme dojížděli se dvěma válci bez komprese... Naštěstí jsme na nádraží v Hanoi dojeli!!! Projevovalo se to tak, že auto v zátahu logicky nechtělo jet (na dálnici při konstantní rychlosti to ještě nebylo tak hrozné), a benzín tekl do motoru po více jak litru za minutu... Konečně vím jak žere ruský ZIL - ЗиЛ. Posledních pět dní jsem strávil s jedněmi kraťasy a dvěma triky v opravě v Hanoi. Motor ven, všechno rozebrat, povyměňovat atd. Včera večer jsem konečně auto dovezl domů a podle těch cca 100km to vypadá, že je všechno OK.
Uvidíme za pár dní na zátěžové zkoušce s klienty v horách...
Děkuji všem za přání k narozeninám! :)
Ačkoliv se všem z Vás snažím alespoň univerzálně odpovědět, opravdu to není možné... jsou Vás stovky a to bych nedělal nic jiného.
Nicméně čtu všechny zprávy na všech sociálních sítích...
Prošel jsem si horečkou DENGE. Začalo to 8.7. (dva dny před ojezdem klientů) a skončilo to snad definitivně dneska. První tři dny horečky, celkem slušné bolesti kloubů, svalů a hlavy. Pak horečka na pár dnů ustoupila a k bolesti hlavy se přidala bolest břicha, očí, zvracení, krvácení, nechutenství a celkové vyčerpání. Následovaly 2 dny kdy už se zdálo že bude všechno dobrý, ale pak zase horečky a to samé co nazačátku. No nic dneska ráno jen slabá bolest oči, ale to už je jen drobnost. Začal jsem jíst a hlavně skončila ta depresivní nálada.
Jsem opět ready a všechno je zase OK!!!
Po týdnu doma zítra odjíždím s klienty na deset dnů do hor.
Jsem zpátky doma a celý červen tomu nebude jinak... :) Rodina, práce na pozemcích a hlavně ideální doba na komunikaci s budoucími klienty!
Od února jsem s klienty najezdil desítky tisíc kilometrů napříč celým Vietnamem. Zažili jsme společně nespočet dobrodružství, srandy a v neposlední řadě prakticky všechny rozmary počasí. Možná se ne vždycky všechno povedlo úplně na 100%, ale to už k této formě dobrodružného cestování patří..
Potkal jsem se s kamarády a poznal mnohé nové. Za to jsem moc rád!
Děkuji, bylo to s Vámi SUPER!!!
Po dni volna, opět vyjíždím na 16 dní s klienty. Po tuto dobu prosím o trpělivost s odpovědi na Vaše emaily. Děkuji za pochopení.
V nočních hodinách 27.4. jsem skončil s klienty a čekali mi dva dny volna. Alespoň tak nějak jsem si to představoval... Jenže bylo všechno jinak. 28.4. jsem narychlo řešil víza jednoho z klientů kteří měli přijet 30.4. To se nakonec povedlo a aktuálně už jsou u nás doma. Následující den - 29.4.2023 v noci se přes nás přehnalo tornádo. Díky bohu je náš pozemek chráněný domy pod námi a proto u nás byly škody minimální. Odneslo to pouze pár stromů a větví. Bohužel kompletně celá úroda rýže zničena... a to se za necelý měsíc měla sklízet. Ještě 30.4. ráno (před odjezdem pro nové klienty) jsme likvidovali škody.
Dnes vyřážím s klienty na 12 dní směr sever.
Pět dnů volna uteklo jako voda. Za malou chvíli jedu na letiště pro novou skupinu... tentokrád pojedeme 17 dní severním Vietnamem. Hurá za dalším dobrodružstvím!!! :)
Zítra ráno přelétám do Saigonu. 18.2. by mělo dorazit auto (jede na kamionu) a od 19.2. budu víceméně s klienty stále někde na cestech až do konce května...
HURÁ ZA DOBRODRUŽSTVÍM !!!
Pokaždé jsou tyto dny náročné (desítky návštěv, maraton v jídle a hlavně v pití...), ale připadá mi, že je to rok od roku náročnější... Asi to bude věkem!!!
Mimochodem víte jak to s tou kočkou v lunárním kalendáři vzniklo? Ve starým čínským horoskopu se používal pro králíka/zajíce znak, co se vyslovuje "mao" (akorát jiným tónem než "mao", co znamená kočka). Při přepisu do vietnamštiny se z toho udělalo "mèo". Od ty doby má zbytek JV Asie králíka/zajíce a pouze Vietnam má kočku.
V Číně prý existuje historka o tom, že kočka s myší byli kamarádi, ale protože myš zapomněla kočku ráno vzbudit, když se dělala registrace zvířat do horoskopu, tak proto kočka v horoskopu není. Kočka se naštvala a od té doby chytají kočky myši...
Zatímco v ČR před pár dny proběhlo první kolo prezidentské volby, tady u nás národní shromáždění odvolalo prezidenta Nguyen Xuan Phuca, kterého do nové prezidentské volby bude zastupovat víceprezidentka Vo Thi Xuan.
Zatímco v ČR před pár dny proběhlo první kolo prezidentské volby, tady u nás národní shromáždění odvolalo prezidenta Nguyen Xuan Phuca, kterého do nové prezidentské volby bude zastupovat víceprezidentka Vo Thi Xuan.