Banh Chung, Banh Do - novoroční speciality - VietnamTravel

Co se většině z nás vybaví na otázku vánoce a jídlo? Nebudu pravděpodobně daleko od pravdy když napíši, že cukroví, kapr a bramborový salát. Totéž, a možná ještě více znamená Bánh chưng na Nový Rok, pro Vietnamce. Dneska si něco řekneme o přípravě této speciality.

Takže, jdeme vařit...

Nevím jak je tomu přesně v jiných částech Vietnamu, ale tady u nás na severu, je Nový Rok Tet neodmyslitelně spjatý se speciálním pokrmem z  rýže (jak také jinak) - Bánh chưng.

Samozřejmě že těch jídel, nápojů a rituálů, je celá řada, ale mě osobně připadá nejtypičtější srovnání právě s tímto pokrmem. 

Něco málo ke vzniku.

Nebyli by to Asiaté, kdyby ke všemu neexistovala nějaká báje, či pověst. Poslechněte si tedy tu, která předcházela vzniku této speciality.

Před mnoha, a mnoha lety, vládla v zemi dynastie Hong Bang. Císař Hung již však byl příliš starý na to, aby i nadále vedl svojí zemi. Rozhodl se proto, předat vládu jednomu ze svých synů. Otázka byla kterému, protože jich měl rovných 21. Přemýšlel, až se mu nakonec v hlavě zrodil nápad.

Kdo z nich přinese nejzajímavější pokrm, ten se stane jeho nástupcem.

Potomci se rozjeli do různých koutů světa, aby právě jejich krmě byla tou vítěznou. Jen jeden ze synů zůstal doma, protože jeho osud se od osudů bratrů diametrálně lišil. Když byl ještě příliš malý, umřela mu matka a to znamenalo jediné - odsouzení k chudobě na pokraji společnosti.

Jmenoval se Liuen Lang.

Jednoho dne se mladému Liuen zdál sen, ve kterém připravoval pokrm pro svého otce. Procitl, a ještě v noci se pustil do přípravy. Výsledkem byly dva pokrmy -

Bánh chưng a Bánh giầy.

O několik dalších dní později měli všichni přinést svému otci výsledek svého snažení. Liuen se svým pokrmem byl cílem posměšků. Zatímco ostatní bratři přinesli honosná jídla z celého světa, Liuen měl "pouze" dva malé zelené balíčky.

Celý příběh dopadl jak jinak, než dobře.

Císaři nejvíce zachutnali jídla připravená nejmladším synem Liuenem.

Ten se nakonec staj jeho nástupcem, a od těch časů, by Bánh chưng neměl chybět na Tet v žádné domácnosti. 

pozn. Berte báji v mém podání s rezervou. Možná jsem si její příběh trochu poupravil, a navíc pohádky nejsou mojí nejsilnější parketou.

Příprava.

Oč jednodušeji Bánh chưng vypadá, o to déle se připravuje. Celá procedura trvá takřka čtyři dny.

1.) Správný druh lupení.

Používají se hlavně listy rostliny dong lá, jejichž latinský název je Phyllodes placentaria. Český název jsem nenašel.

Na wikipedii píší, že se používají i listy banánové, ale to jsem tady nikde ještě neviděl.

O jaké listy se konkrétně jedná, jsem zjistil až letos. Do té doby jsem si naivně myslel, že jsou to tyhle.

Nevím jak se tato rostlina česky jmenuje, ale myslím si, že se pěstuje v Česku v květináčích.

Pozn. Má bílé květy.

2.) Namočení rýže.

U nás se používá stále a tatáž rýže, jako je ta, která je určena ke klasickému každodennímu vaření,

kterou je nutné na 3 dny předem namočit.

3.) Kosmeticky doupravit a povařit lupení.

Lupení se vaří nějakých 30-40 minut, které poté musí na vzduchu do druhého dne vychladnout.

Před samotným plněním ještě vydrbat kartáčkem, a mokré balit do finální podoby Bánh chưng.

.

4.) Plnění Bánh chưng.

Vše je nachystáno, a může se začít.

To žluté jsou namleté vařené fazole, a v hrnci je syrové vepřové maso (bez soli, pouze lehce opepřené).

A takhle to nějak probíhá v praxi.

Pořádně stáhnout provázkem...

Tvary bývají dnes takové jaké vidíte na obrázku, ale někde jsem našel zmínku o tom,

že původní (a zároveň ten správný) tvar je kulatý a dlouhý - zkrátka šiška.

5.) Vaření

Tohle je údajně nejdůležitější fáze. Na mírném ohni, stále ponořené vařit, a vařit. Celkem 10-12 hod. Prý je důležité neustále hlídat, a dle potřeby oheň krotit, nebo naopak povzbuzovat.

Nevím, ale faktem je, že po celou dobu kolem hrnce stále někdo běhal a různě ladil... :)

Tahle fáze je dlouhá, tak jsem stačil udělat hned několik fotek...

Tady zrovna táta přilévá studenou vodu, protože prý to nevypadá dobře.

Jak komu... Já bych řekl, že je to ok, ale...

Děti, stejně jako jinde, mají oheň, a hlavně hrátky sním, rády.

Naštěstí barák nelehnul popelem, i když kolikrát jsem se až divil...

Po 6 hodinách.

Voda je černá jako boty, a z oblečení nejde dolů.

To mám velikou radost, protože jsem si s ní šikovně polil kalhoty.

Ale na druhou stranu, batika je cool. A nebo někdy bude...

6.) Konzumace.

Možná se řekne blbost, konzumovat umí každý, ale při konzumaci Bánh chưng je dobré řídit se několika pravidly. Bánh chưng po oloupání nepředstavitelně lepí. Sebemenší kontakt s touto (jak jen to jen popsat - něco mezi moduritem a amarouny) hmotou, vám na prstech zůstane neviditelné lepidlo . Je pak zábava pozorovat neznalé, jak se s tímto problémem vypořádávají. U Vietnamců tomu tak pochopitelně není, protože ty jsou v tomto oboru, odmala cvičeni. 

Zkrátka a jednoduše, chce to cvik. :)

Bánh Do.

Bánh Do.

Bánh Do se připravuje podobně jako Bánh chưng, ale pro jeho přípravu v ČR nebudete mít tu nejdůležitější ingredienci.

Tou je popel ze speciálního dřeva. Bohužel se mi dodneška nepodařilo zjistit o jaké konkrétní se jedná.

Postupuje se následovně. Dřevo se spálí, a přes jeho popel se propasíruje (přes plenu) voda, ve které se následně Bánh Do vaří.

Bánh Do se připravuje pouze z rýže (stejný postup jako u Bánh chưng). Nic víc. Žádné fazole, žádné maso.

Podává se s velmi hustým a sladkým sirupem z cukrové třtiny, který chutná trochu jako javorový sirup.

Bánh Do se ve Vietnamu dnes prakticky nedělá (já jsem ho jedl poprvé až letos). Nechápu proč, protože se  chuťově jedná o výtečnou záležitost.

Bánh Do.

Bánh chưng.

A jsme u konce.

Je mi naprosto jasné, že ze mne nikdy nebude pan Babica, ani pan Pohlreich. Stejně tak si uvědomuji, že podle mého návodu, by měli problém uvařit i pejsek s kočičkou.